Modelka, fotograf, příběh
Koncepce projektu vznikla na základě vlastní zkušenosti autora Vladimíra Kožíška, který rakovinu prodělal v roce 2015. Společný prožitek mimořádné životní situace ovlivnil vztah fotografa a “modelky” – ocitají se na stejné vlně, jsou rovnocennými tvůrci.
Diagnóza rakoviny je vnímána jako něco děsivého, něco, s čím nechceme mít nic společného, o čem se (pokud možno) nemluví. Nemocný se často setkává s tím, že ani blízcí přátelé s ním nejsou schopni komunikovat; mají strach – stydí se – neví co říct! Proto se často raději straní jakýchkoliv kontaktů.
Každý tuto nemoc prožívá jinak. Někdo plně důvěřuje klasické medicíně, jiný se snaží o alternativní přístup nebo kombinaci obojího. Někdo o tom potřebuje komunikovat s okolím, další nekomunikuje ani s nejbližšími lidmi. Někdo se snaží nemoc vytěsnit, jiný přemýšlí o tom, proč do jeho života vstoupila.
Téměř u všech lidí tato nemoc způsobuje velké změny v náhledu na život, ať vědomé nebo nevědomé. U někoho je změna tak podstatná a hluboká, že je pak za tuto zkušenost a osobní rozvoj s tím spojený upřímně vděčný.
Video výstavy Tváří v tvář
O focení
Fotilo se od října 2018 do června 2019. Fotilo se na různých místech – v kavárně, ve westernovém městečku, na zahradě, v parku, na sídlišti, u řeky, v lese, na skále, nechtěně i v mraveništi; v Plzni, Brně, Praze i jinde. Všude se fotilo v přirozeném světle, bez nasvícení, bez příkras.
Ale – hlavně se fotilo dvanáct úžasných žen, které prožily, nebo stále prožívají těžké období, a přesto se odhodlaly zúčastnit projektu, kde hlavním výstupem jsou jejich neretušované velkoformátové portréty!